Ochrana přírody - Tereza Faustyna Malanowska

 Léta devastovaná velryví populace možná už brzy vzroste. Podle řady náznaků totiž slábne poptávka po jejich mase.  Komerční lov velryb není od roku 1986 povolen, některé státy ale zakáz obcházejí a loví tyto kytovce pro ,,vědecké účely".  Jejich maso ale stejně končí na talíři, proti čemuž každoročně protestestují ochránci zvířat.

Nyní se zdá, že spíše něž boje aktivistů s velrybáři by mořské savce mohla zachránit neslouvavá pravidla trhu.

Největším nepřítelem ochránců velryb je Japonsko.

Kvůli ,,výzkumu" plánuje  jen v letošní sezoně nalovit  až 935 plejtváků ostronosých a 50 plejtváků myšoků. Začátek sezony se však lovcům velryb moc nevydařil. Krátce před vyplutím lodí z přístavu oznámil Institut  pro výzkum  kytovců, který japonský velrybářský  program řídí, že zavře ,,vlajkovou loď" velrybářského byznysu, restauraci o obchod s velrybími produkty Jušin.

    ,,Účelem Jušinu bylo umožnit lidem ochutnat velrybí maso a propagovat jejich konzumaci v Japonsku. Věřím, že toho jsme dosáhli, a tak není důvod pokračovat v činnosti, znělo oficiální zdůvodnění. ,, Zvláště pak ve světle nákladů na udžení restaurace ve velmi drahé části Tokia" , dodal mluvcí. Ochranci velryb si rozhodnutí vykládají jednoznačně. Podle nich zájem o potrravinu upadá a věstí začáte konce celého japonxkého velrybářského průmyslu. dalším důkazem jsou podle nich zvyšující se zásoby velrybího masa.

Podle názoru Mezinárodní organizace na ochranu velryb a delfínů nález potvrzuje domněnky, že poptávka po velrybím mase v Norsku je nižší nž jeho nabídka a velrybáři hledají nové trhy.

Velrybí maso jako symbol cesty k lepším časům. V Japonsku má konzumace velrybího masa historické souvislosti a netřeba se obracet hluboko do minulosti. Po válce se velrybí maso hodně jedlo kvůli protejnům.